Rizika fibrilace
Jak již bylo zmíněno, fibrilace síní není život ohrožující arytmií. Jejím hlavním rizikem je však možnost tvorby srdečních sraženin (trombů) při nepravidelných, rychlých a neúčinných stazích srdečních síní. Tyto krevní sraženiny se pak mohou uvolňovat do krevního oběhu a ucpávat tepny v organizmu, nejčastěji mozkové. Při ucpání mozkové tepny pak vzniká mozková příhoda („mrtvice“), někdy s nenapravitelným poškozením určitých mozkových funkcí.
Příznaky mozkové příhody:
- náhlá zmatenost, slabost, ochrnutí, porucha hybnosti končetin
- porucha mluvení nebo porozumění ostatním
- náhlé rozmazané nebo dvojité vidění
- náhlá silná bolest hlavy
Riziko tvorby krevních sraženin je vyšší u jedinců s určitými rizikovými faktory:
- věk více než 75 let
- vysoký krevní tlak
- předchozí mozková příhoda
- cukrovka
- srdeční selhání
- onemocnění štítné žlázy
- poruchy funkce srdečních chlopní
- rozšířené srdeční síně
Pacientům s fibrilací síní s rizikovým faktory pro vznik krevních sraženin proto podáváme léky, které snižují krevní srážlivost („ředí krev“).
Dalším významným rizikem fibrilace síní je možnost oslabení stažlivosti srdečního svalu, srdeční selhání. To vzniká postupně tehdy, pokud je tepová frekvence trvale a dlouhodobě vysoká (nad 120 za minutu). Srdeční selhání se projeví pocitem ztíženého dechu (dušností), zvýšenou únavností, postupným omezením tolerance fyzické námahy, mohou vzniknout otoky, nechutenství.
Pacientům s fibrilací síní jsou proto podávány léky, které pokud neudrží normální srdeční rytmus, tak alespoň zpomalují tepovou frekvenci. Optimální tepová frekvence při fibrilaci síní by měla v klidu být asi 70 – 90 tepů za minutu, při běžné zátěži asi 100 – 120 za minutu.